V červenci roku 2008 začala společnost Openmoko Inc. prodávat zařízení nazvané Neo Freerunner. Téhož roku ke konci jsem se stal (ke svému překvapení) také majitelem jednoho Freerunnera (takto familiérně mu budu dále říkat) a tím začala jedna éra mého života.
Neo Freerunner je "chytrý mobilní telefon" s procesorem 400MHz a instrukční sadou ARM v4T. Lze na něm tedy provozovat například operační systém Google Android. Pro Openmoko Inc. to byl druhý počin v mobilních technologiích, první nese jméno Neo 1973.
Freerunner ale není jen “další chytrý mobil”. Běžně se totiž s Androidem nedodává. Má vlastní na Linuxu založený operační systém, který lze běžnou (řekl bych přímo standardní) úpravou změnit za jiný. Samozřejmě nikdo neočekává, že si budou uživatelé programovat vlastní systém sami. Kolem těchto telefonů se vytvořila relativně velká komunita lidí, kteří stále připravují nové verze cca tří hlavních systémů.
Zároveň má Freerunner ještě jednu, zcela zásadní vlastnost. Je to první skutečně open source hardware zařízení, které se mi dostalo do rukou. A že je “open source” znamená, že k němu existuje úplná veřejné přístupná hardwarová dokumentace. Pomocí těchto dokumentů máte možnost, pokud tomu rozumíte, provést libovolné úpravy v hardware i software zařízení. Díky tomu vzniklo pro Freerunner několik zajímavých projektů (například když letěl do vesmíru, nebo přidání hardwarového kompasu).
Tímto článkem nechci zacházet do větších technických detailů. Zde bych spíše chtěl zodpovědět některé otázky, jež často dostávám. Protože mnoho lidí v mém okolí ví, že tento telefon používám, při občasných setkáních se otázky stále opakují. Takže až se uvidíme, budete připraveni.
To není gépéeska, to je telefon. Je to Openmoko Neo Freerunner, svobodný linuxový telefon. GPS modul sice obsahuje, ale umí i spoustu dalších věcí.
Mimo GPS a možnosti telefonování má taky bluetooth, wifi, dotekový displej, akcelerometry pro snímání polohy.
Je kulatý, je pogumovaný a není o nic víc odolný, než běžná stará Nokia. Design nejspíš vymýšlel nějaký linuxák. Asi si řekl: “Hranaté věci jsou out, bude to oblé. Hm, vypadá to jako vejce, udělám ještě díru sem dolu, aby se dalo poznat, kam se má mluvit.”
Něco přes dva roky a stále ho používám. Už trochu dlouho…
Ano, telefonuju. Freerunner má specifické problémy (úměrně k tomu, jaký to je specifický telefon). Mám i druhý telefon a v něm služební SIMku, Freerunner ale používám každý den k telefonování i k SMS.
Ne, neumí.
Díky otevřenosti hardware bylo možné jej upravit (přidat kondenzátor) a zvýšit tak výdrž ve “stand-by režimu”. Nyní vydrží cca 2 dny. Nutno ale říct, že GPS i WIFI nemám zapnuté stále. Kdybych si s ním pořád hrál, víc než den nezvládne.
Kterého? Co se týče GSM, zdá se, že funguje dobře. Nemám problém si zatelefonovat tam, kde ostatní nemají problém. Co se týče GPS, díky tomu, že navigaci vypínám kvůli výdrži baterie, často má uložená poslední data z jiného místa – tudíž vyhledávání může trvat déle. Synchronizaci GPS pomocí GPRS nepoužívám, neplatím si totiž datový tarif.
V současné době používám distribuci operačního systému zvanou QtMoko Je uživatelsky velmi přívětivá, ale neobsahuje zase tolik aplikací. Většinou používám webový browser (Arora) a webové aplikace. Pro navigaci mám NeronGPS a Navit).
Hry na něm moc nehraju, ale když už na to přijde, tak buď QtMaze nebo QNetWalk.
Nedávno jsem však narazil starou klasiku, moji oblíbenou střílečku Saboteur. Uznejte, nelákalo by vás to?
A ještě jedno pěkné video… Třeba si zahrát DOOM?
To záleží na distribuci systému, který je zrovna nainstalovaný. QtMoko, které používám já, obsahuje standardní adresář kontaktů včetně různých detailů, můžu odesílat na kontaky e-maily i plánovat čas v kalendáři včetně připomínek. Poznámky tam také mám. Synchronizace s Google službami (kalendář a kontakty) běží jednosměrně – z Googlu na Freerunner. Budík funguje dobře a ani na přelomu roku budit nezapomněl.
Jelikož je to skoro plnohodnotný počítač s Linuxem (dokonce QtMoko je založeno na zcela standardním Debianu), lze jej použít téměř na jakoukoliv práci s přihlédnutím k jeho fyzickým vlastnostem. Bez problémů k němu lze připojit myš i klávesnici přes USB (nebo třeba zvukovou kartu) a připojit se pomocí vzdáleného připojení do práce (VPN nebo i přes terminál). Jen ten malý displej je pro práci trochu nešikovný (ještě jsem nezkoušel přes USB připojit externí grafickou kartu, neměl by to však být problém).
Na hraní!
Otázky a odpovědi skončily. Na co jsem zapomněl, co vás ještě zajímá, napište do komentářů. Na konec si ještě dovolím jedno video.