Když jsem hledal přehrávač na hudbu či video, měl jsem představu jednoduché aplikace se snadným ovládáním bez přehršle funkcí. Zkusil jsem jsem nejeden a konečně mám pocit, že mám, co jsem hledal. Využívá knihovny GTK, zapadá do prostředí GNOME-shell a snadno se používá.
Dlouho jsem nebyl spokojený s aplikacemi pro přehrávání hudby či videa. Při výběru přehrávače jsem měl několik málo požadavků:
- Snadné ovládání,
- jednoduché spuštění,
- závislosti na GTK,
- snadná instalace kodeků,
- podpora titulků s různým kódováním,
- rozhraní vhodné pro GNOME-shell.
Aplikace, které jsem zkoušel, měly vždy nějaký malý nedostatek, který mi nevyhovoval. Totem má problém s kodeky, Rhytmbox a Clementine jsou jen na hudbu (a navíc jsou zbytečně komplexní), VLC je závislé na Qt (nikoliv na GTK) a nemá zrovna pěkné rozhraní. Mplayer nemá grafické rozhraní a různé nadstavby mplayeru nejsou většinou příliš povedené ani pěkné.
Náhodou jsem našel drobnou nadstavbu nad mplayer s názvem GNOME-mplayer. Rychle jsem si ho oblíbil a zůstal jsem u něj už pár týdnů. Zdá se, že moje požadavky splňuje nejlépe.
Pro vytvoření kartotéky filmů nebo hudby je to program až příliš jednoduchý, ale to také není jeho cílem. Graficky pěkně zapadá do prostředí GNOME-shell, zvládá různé kódování titulků i tvorbu playlistů.
Hodí se jako výchozí aplikace pro prosté přehrávání zvuků i jako program na zhlédnutí celovečerního filmu. Mplayer samotný si s sebou nese množství kodeků, takže ani s přehráváním různých formátů hudby či videa zřejmě nebudete mít problém. Podpora funkce drag&drop z Nautilu je už jen třešnička.
